Každým dnem přicházíme  za posledních 15 let  v průměru o 12 hektarů zemědělské půdy (viz tab. níže).
Půda obzvláště ta zemědělská, patří k bohatství každé země. Měli bychom s ní proto zacházet velmi šetrně.Mezi příklady , kdy byl upřednostněn a prosazen záměr na úkor zemědělského půdního fondu (bez ohledu na zamítavá stanoviska většiny občanů bezprostředně  dotčené občanské zástavby) je výstavba obřího skladu pneumatik Sygnum IMMO.
Sygnum IMMO tak, přispěl i k redukci fondu zemědělské půdy. Předpokládáme,že tato snaha bude i nadále pokračovat.

Je v zájmu občanů bránit záběrům orné půdy v případech, kdy navrhované projekty mohou být realizovány v již existujících průmyslových areálech (zónách).Náš spolek bude i v r.2017 usilovat o minimalizaci devastace půdního fondu ve spolupráci s občany Otrokovic a bude se snažit přesvědčit politickou reprezentaci města, že mají odpovědnost vůči dalším generacím.

Negativní vliv výstavby skladu IMMO Sygnum je nutné chápat v širším kontextu.

V ČR klesá podíl zemědělské půdy na celkové rozloze státu nejrychleji ve srovnání se sousedními
zeměmi. Dlouhodobě klesá zejména podíl orné půdy, a to především na periferiích měst, kde obvykle rostou skladové komplexy a průmyslové zóny. (zdroj Spilková, J., Šefrna, L. Uncoordinated newretail development and itsimpact on land use and soils: A pilot study on theurban fringe of Prague,Czech Republic. 2010. Landscape and Urban Planning 94(2010), s. 141-148.)  

 Půda a obzvláště ta zemědělská patří k bohatství každé země. Měli bychom s ní proto zacházet velmi uvážlivě. Česko má už jen 0,4 hektaru zemědělsképůdy na obyvatele (ČT 18.12.2016).

Dochazi tak k úbytku kvalitních hodnotných orných půd,což znamená také menši dostupnost kvalitních úrodných půd pro budoucí generace. Snižuje se rovněž biodiverzita v daném uzemi, mění se relief uzemí a celý krajinný ráz. Dochazi k omezení infltrace a retence, dešťové srážky v zastavěném území tak způsobují lokalní povodně. Rovněž není v dostatečne miře doplňovana hladina podzemní vody. Nové stavby představují i potencialní nebezpečí kontaminace svého okolí (odpadní vody, zvyšený objem dopravy apod.).(zdroj ČS rozhlas 12.května  2011 v 20:53)

Dalším problémem spojeným se zábory zemědělské půdy je klesající potravinová soběstačnost České republiky. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se snížila naše soběstačnost i v rozhodujících komoditách, jakými jsou vepřové a drůbeží maso, brambory a zelenina. U vepřového masa se v soběstačnosti blížíme padesáti procentům, v drůbežím mase 70 procentům (zdroj Hospodářské noviny (Příloha- Budoucnost zemědělství), 4. dubna 2016).

Dosažení potravinovés oběstačnosti státu v hlavních komoditách je pro současnou vládní koalici
jednou z priorit v oblasti zemědělství a potravinářství  (zdroj Lidovky Neděle 18.prosince 2016)