Spolek Za lepší životní prostředí v Otrokovicích ve spolupráci s Dr. Jaroslavem Hradilem a pracovníky města ing. Marií Zahradníčkovou a ing.Petrem Klokočkou provedli registraci lípy svobody a republiky do celostátní databáze Stromy svobody 1918-2018 .https://www.stromysvobody.cz/DetailStromu.aspx?id=584                                                                           
Tuto databázi na počest 100. výročí založení republiky založila Nadace partnerství www.nadacepartnerstvi.cz
 mj. za účelem objevení zapomenutých příběhů stromů vysazených v r. 1918 popř.1919.

Příběh té naší lípy v Kvítkovicích, která letos dovrší 99. výročí od vysazení,  velmi poutavě popsal
v r. 2008  v Otrokovických novinách Dr. Jaroslav. Hradil. Opis článku uvádíme níže.

 Dle informací z města budou v letošním roce  vysazeny 3 jubilejní lípy (Baťov, Střed,Kvítkovice).O dalším Vás budeme informovat.

Ing. Jaroslav Bořuta,CSc.

Opis článku z ON v r. 2008

Lípa republiky a svobody na kvítkovické návsi "dorostla" do devadesáti let

Oslavy výročí založení naší republiky jsou úspěšně dávno za námi. Připomněli jsme si události, které výrazně ovlivnily život Čechů a Slováků a jejich samostatnost mezi národy Evropy. Čas však nečeká. Pamětníci už
mezi námi nejsou a zápisy v kronikách jsou často kusé a neúplné. V našem městě se však můžeme setkat s pamětnicí těchto událostí. Je stařičká, pozvolna se na ni zapomnělo a mnozí o ní ani nevědí. U příležitosti prvního výročí založení naší československé republiky v celém státě vzniklo hnutí výsadby Lip republiky a svobody, nebo taky nazývané výsadbou Masarykových lip.

      Občané z Otrokovic i Kvítkovic se s nadšením této akce také zúčastnili. Bohužel v pamětní knize Otrokovic jsme zatím žádnou vzpomínku nenalezli. Proto také nemůžeme s určitostí napsat, kdy a kde byla lípa vysazena. Je známo, že v době nacistické okupace muselo být mnoho lip skáceno, a zda se to událo i v Otrokovicích, nevíme. V Kvítkovicích Lípa svobody všechny zlé časy přestála a naleznete ji na návsi za kaplí sv. Anny.

 Ze zápisů čtenářského spolku se dočteme, že byla vysazena při dožínkách 31. srpna 1 919. Členové spolku společně s hasičským sborem, občany a dítkami školními (citace) u lípy vyslechli projev řídícího učitele Ignáce Lechnera. Potom sbor zapíjel píseň Moravěnko a průvod odešel na výletiště do zahrady u pana Františka Krejče číslo 31. Zde se slavilo, zpívalo a tančilo. Podle zápisu o příjmech a vydáních se musela oslava velmi vydařit. Další akce, která následovala byla 28. října 1 919. V programu nalezneme proslov, národní hymnu, a jak je napsáno, zpívanou čtyřhlasně, potom následoval společný odchod do hostince pana Františka Kojeckého. Zde členové čtenářského spolku sehráli jednoaktovku s názvem Vzorný vlastenec. V programu nalezneme
také zpěvy, smíšené sbory a tři deklamace. Vstupné stanoveno I. Místo 3 K (koruny), II. Místo 2 K a ku stání 1 K.       
V následujícím zápisu jednání se pak dočteme, že oslava byla důstojná a všeobecně se líbila. Výtěžek se jevil následovně: I. míst prodáno 48, II. míst 36 a ku stání 48. Tedy zisk byl 264 K. Pro zajímavost
některá vydání:

Holičovi za maskování herců 30 K, za litr petroleje 3 K, za konopné nitě 1 K, za pivo holičovi a stopky kořalky 13 K, dále za knížku 28. říjen 30 K a legionářům na Domoviny 100 K (druh tabáku).Ze zápisu se dozvídáme, že vydání za Lípu svobody bylov hodnotě 16 K. Všechny další oslavy ve vesnici, a těch bylo během každého roku požehnaně, se vždy zahajovaly u tohoto památného stromu.

       V roce 1929 objednává čtenářský spolek u firmy Baltazar Navrátil - Cementářství železobetonový okrasný plot o rozměrech 2,50 m x 2,50 m. Obecní zastupitelstvo tento čin schvaluje a při oslavách 28. října důstojně s proslovem a přednáškou pana řídícího Františka Kočnara, který promluvil o významu osvobození národa československého, plůtek slavnostně instaluje. Dále pak následovaly zpěvy s hudbou a recitací a bylo sehráno divadlo s názvem Za vlajku československou v hostinci u Kojeckých. S pečlivostí zapisovatele je zaznamenána i částka 1 100 Kč, za kterou byl plot pořízen.

      Lípa lety sílila a rostla. Plůtek se pomalu rozpadl a k jeho zmizení přispěl i vandalismus.

        Okolní dřeviny ji pozvolna zastínily a pro mnohé je to jen jakýsi velký strom. Je to trochu
naše ostuda, vždyť krásná zdravá lípa typická pro naši krajinu je naším národním stromem. A když se podíváme do minulosti, Otrokovice měly ve svém heraldickém znaku lípu a nyní v moderní podobě její list. Zamysleme se.

       Ta naše památná lípa se již 90 let na nás dívá a mlčí. Kdyby jen mohla mluvit. Možná bychom se
dozvěděli, že její zlomené větve by měl ošetřit městský zahradník. Městský architekt zase prohlédnout a zvážit, zda vedle rostoucí javory jsou rovny ejímu významu a zda by si nezasloužila lepší úpravu okolí.

       Neřekne nám, je-li zařazena mezi památné a chráněné stromy města. Určitě tam však patří,
protože i stromy mají paměť.

Za Klub přátel historie města Otrokovic Dr. Jaroslav Hradil