Územní plány obcí (převzato z Ekologického právního servisu)

Aktualizováno k právnímu stavu 1. 1. 2014

Co řeší územní plány obcí

Územní plán obce (ÚP) je velmi podrobným popisem toho, jak bude uspořádáno území obce např. z hlediska ochrany životního prostředí, rozmístění průmyslových areálů nebo komunikací či rodinných domků. Územní plány tak řeší budoucí podobu veškerých ploch na území obce.

ÚP navazuje na zásady územního rozvoje kraje a měl by upřesňovat úkoly a cíle, které byly obecně uvedeny v zásadách. Krom toho též územní plány obcí respektují politiku územního rozvoje, jakožto součást celé hierarchické struktury územního plánování.

Řečeno terminologií zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), územní plán obsahuje záměry z politiky územního rozvoje, které byly dále rozpracovány a vyhodnoceny v zásadách územního rozvoje. Dále ÚP obsahuje záměry místního významu (místní komunikace, plochy pro bydlení, plochy pro nákupní centra, atd.). O těch si rozhoduje každá obce sama. Územní plán by měla mít každá obec. Protože se ale jedná o časově a zejména finančně velice nákladnou záležitost, může si obec namísto pořízení územního plánu zažádat příslušný úřad o vymezení zastavěného území.

Podle stavebního zákona, úřad, který územní plán pořizuje, předkládá zastupitelstvu obce minimálně jednou za čtyři roky zprávu o uplatňování územního plánu.  Čili zprávu o tom, jak se územní plán osvědčil a co je potřeba změnit, zrušit, nově vymezit, atd. Pokud zpráva obsahuje pokyny pro zpracování návrhu změny ÚP, postupuje se dále podobně jako v případě pořízení nového ÚP.

Teoreticky je tedy možné dosáhnout změny územního plánu minimálně jednou za čtyři roky. U větších měst to bývá zpravidla častěji s ohledem na nutnost reagovat na nastalou situaci. Výjimkou nejsou ani situace, kdy dochází k pořizování hned několika změn jednoho územního plánu paralelně, tedy najednou (např. ÚP Brna, Prahy).

Jak se zapojit do přípravy územního plánu

Pokud např. z úřední desky nebo odjinud zjistíte, že obec bude pořizovat územní plán nebo jeho změnu, můžete se do tohoto procesu sami zapojit. O tom, jestli se bude připravovat územní plán, rozhoduje obecní zastupitelstvo (můžete třeba sledovat jeho usnesení, jsou i na internetu). O pořízení územního plánu může zastupitelstvo rozhodnout:

• z vlastního podnětu,
• na návrh orgánu veřejné správy,
• na návrh občana obce,
• na návrh fyzické nebo právnické osoby, která vlastní v obci pozemek nebo dům či jinou stavbu
• na návrh oprávněného investora [§ 44 písm. e) stavebního zákona].

Kdo hradí náklady

Již jsme letmo zmínili, že pořízení územního plánu není levná záležitost. Náklady jdou mnohdy do statisíců (u zásad územního rozvoje do milionů korun). Protože je to pro obce velká částka, existuje několik pravidel pro úhradu těchto nákladů (na pořízení plánu).

Zpravidla hradí náklady sama obec. Pokud ale změny ÚP vyplývají ze zásad územního rozvoje nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj. Pokud pořízení změny územního plánu vyvolá fyzická (občan) či právnická osoba (obchodní společnost – investor), může obec požadovat částečnou nebo úplnou úhradou nákladů od těchto osob. Náklady spojené s projednáním (např. veřejné projednání) ÚP hradí obecní úřad. Náklady na pořízení změny ÚP hradí tyto osoby i tehdy, pokud ke schválení navrhované změny nakonec nedojde.

Zadání územního plánu

Pokud zastupitelstvo rozhodne, že se územní plán pořídí, musí být nejdříve zpracováno zadání. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu. Návrh zadání se zasílá správním úřadům, sousedním obcím a krajskému úřadu.

Návrh zadání pořizovatel doručuje veřejnou vyhláškou, přičemž ve lhůtě do 30 dnů od vyvěšení může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Do 30 dnů od doby, kdy návrh zadání obdrží, mohou též dotčené orgány poslat svá vyjádření, krajský úřad stanoviska a sousední obce podněty. (§ 47 odst. 2 stavebního zákona).

V této fázi se také rozhoduje, zda bude plán vyhodnocován i z hlediska vlivů na životní prostředí a oblasti NATURA 2000. Upravené zadání ÚP schvaluje zastupitelstvo obce.

V odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu uloží zastupitelstvo obce v zadání, aby bylo zpracováno variantní řešení územního plánu.

Návrh územního plánu

Návrh se zpracovává na základě zadání. O návrhu územního plánu se nejdříve koná společné jednání s obcí, pro kterou je ÚP pořizován, sousedními obcemi a dalšími úřady (dotčené orgány).

Pořizovatel oznámí termín společného jednání dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním obcím nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány a obce pak mají 30 dnů na podání stanovisek a připomínek.

Návrh se také zveřejní na úřední desce a každý k němu může do 45 dnů podat písemné připomínky. Pokud obec nebo některý z úřadů opožděně podají své připomínky či stanovisko, úřad pořizující ÚP k nim nebude přihlížet.

Úřad pořizující územní plán vyhodnotí včas zaslané stanoviska a připomínky, a na jejich základě návrh ÚP upraví. Upravený návrh poté posuzuje příslušný krajský úřad (resp. jeho odbor územního plánování) zejména z hlediska jeho souladu s PÚR a ZÚR.

O upraveném a krajským úřadem posouzeném návrhu ÚP se koná veřejné projednání. Datum a místo konání veřejného projednání se oznamuje veřejnou vyhláškou.

se může veřejnost podílet na pořizování územního plánu obce

Veřejnost má několik možností, jak do procesu pořizování ÚP zasáhnout. Podat připomínku, zmocnit tzv. zástupce veřejnosti, nebo kontaktovat dotčeného vlastníka, který může, stejně jako zástupce veřejnosti, podávat námitky.

Naopak na rozdíl od ZÚR má veřejnost v případě ÚP možnost připomínkovat již jeho zadání.

Stavební zákon určuje, že při pořizování územních plánů lze podávat námitky a připomínky. Ale pozor! Nejedná se o synonyma! Námitky jsou daleko lepší (a právně silnější) než připomínky, a proto je může podávat jen určitá „privilegovaná“ skupina subjektů. Námitky mají větší právní váhu, a proto pokud Vy sami zrovna můžete podávat

Veřejné projednání

Veřejné projednání se může konat nejdříve 30 dnů po vyvěšení oznámení o něm na úřední desce.

K veřejnému projednání obecní úřad přizve obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem. Nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčení vlastníci, zástupce veřejnosti a oprávněný investor námitky s jejich odůvodněním a současně musí vymezit území dotčené námitkou. Všechny námitky i připomínky musí být přitom uplatněny písemně (nestačí ústně), musí na nich být Vaše identifikační údaje a je nutné je také vlastnoručně podepsat.

Dotčené orgány mohou uplatnit stanoviska k těm částem návrhu, které se změnily od společného jednání (viz výše).

Jak naloží obecní úřad s námitkami a připomínkami?

Po skončení veřejného projednání obecní úřad ve spolupráci s určeným zastupitelem obce (který má územní plánování na starosti) vyhodnotí výsledky a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu. Pokud je to nezbytné, úřad pořizující ÚP zajistí úpravu návrhu ÚP. Pokud dojde k podstatné změně návrhu ÚP, koná se opakované veřejné projednání.

Poté obecní úřad musí přezkoumat soulad návrhu ÚP s politikou územního rozvoje, zásadami územního rozvoje, cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území a s požadavky podle jiných zákonů.