Ve středu Otrokovic, na západní straně domů č. p. 1380 a 1381. V prostoru mezi panelovými a soukromými domy zůstala šťastnou shodou okolností nezastavěná zelená plocha, jejíž travnatý terén osázený stromy a keři již léta slouží léta jako přirozená klidová zóna ve středu města. Viz. fotografie.

Důvody proč chceme zachovat tuto zelenou plochu

1.     Zachování co nejvíce míst s přirozeným prostředím přímo ve městě

2.     Snaha alespoň o částečnou eliminaci škodlivých vlivů z poškozeného životního prostředí na obyvatele.

3.     To, že nutná rekultivace nevhodně zastavěných ploch bude finanční zátěží a ekologickým problém pro příští generace.

Z jakých příčin je důležitá existence co nejvíce míst s přirozeným prostředím ve městech

Zahušťování zástavby, budování cest a výstavba parkovacích ploch je do určité míry nezbytným jevem života ve městě. Bohužel často svádí k neuváženému nahrazování všech využívaných ploch města prostory s tvrdými povrchy a to i v zónách, které jsou určeny k relaxaci a odpočinku obyvatel.

V Otrokovicích najdeme dostatek příkladů hřišť pro děti a mládež, jejíž povrch tvoří beton nebo jiné umělé materiály. V případě nových parků se zase setkáváme s výsadbou tvořenou převážně z nízkých dřevin, které mají sice dekorační charakter, ale nemohou poskytnout uživatelům těchto míst kvalitní odpočinek v prostředí odpovídajícím potřebám lidského organizmu.

Eliminace škodlivých vlivů z poškozeného životního prostředí

K další nezastupitelné funkci, které přirozené zelené plochy plní, patří zachycovaní tuhých škodlivin z ovzduší. Město Otrokovice patří bohužel k těm, ve kterých jsou imisní limity překračovány.

Rekultivace nevhodně zastavěné půdy dědictví pro příští generace

Potřeba člověka obklopit se přirozeným prostředím (čistým ovzduším, trávou a stromy), vede v současnosti k trendu růstu staveb mimo středy měst, často na kvalitní orné půdě, nebo dokonce v chráněných krajinných oblastech. Útěk z technicky dokonalého, ale pro fyzické tělo málo kvalitního prostředí, tak způsobuje další devastace přírody v krajině.

Zdravé prostředí by mělo být dosažitelné všem a slučitelné s životem kdekoliv. Prioritou plánování rozvoje měst by měl být především ohled na tuto skutečnost.

Zalití trávníku betonem a vykácení stromů, lze provést řádově v hodinách. Přínosné vlastnosti zeleně, která je mimo jiné i domovem i pro řadu dalších organizmů, tímto zásahem nenávratně zaniknou. Návrat k přirozenému stavu je pak finančně i časově mnohem náročnější. 

Začněme proto společně hledat cesty k ochraně a rozvoji přirozeného prostředí v našem městě již nyní. Nenechávejme tento problém jako své dědictví pro příští generace.

Vladimíra Nejezová